Rakovina prsu
Karcinom prsu je nejčastějším zhoubným nádorovým onemocněním u žen, který postihuje každou dvanáctou ženu. Nejčastěji se vyskytuje ve věku od 35 do 75 let života. Rakovina prsu (karcinom prsu) představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů České republiky. V naší zemi je každoročně diagnostikováno více než 5 500 nových případů onemocnění. Na následky karcinomu prsu zemře každý rok přibližně 2 000 českých žen a mezi příčinami úmrtí ve věkové kategorii 20 - 54 let tak zaujímá karcinom prsu první místo. Rizikové faktory vzniku karcinomu prsu se rozdělují na dvě skupiny: genetické a negenetické.
Za nejvýznamnější negenetický rizikový faktor se považuje estrogen a jeho deriváty. Dlouhotrvající působení a vysoké hladiny estrogenu výrazně zvyšují riziko vzniku karcinomu prsu. Výskyt nezhoubných chronických onemocnění mléčné žlázy (cystická mastopatie, fibrocystická mastopatie, dysplazie, vysoká denzita žlázy) představuje vyšší riziko vzniku karcinomu prsu.
Pro buňky měkkých tkání ženských pohlavních orgánů jako jsou prsa, ale i děloha a vaječníky, je velmi důležitý přísun 2a-hydroxyestronu, což je metabolit estrogenu. Ten zabezpečuje správný vývin žláz prsou, výstelky dělohy, jako i průběh cyklu vaječníků a vajíčka. Regulace růstu a rozmnožování buněk v těle je tedy jednou z hlavních a specifických funkcí estrogenu. Metabolity estrogenu se dělí na tzv. "dobré" (2a-hydroxyestron) a "špatné" (16a-hydroxyestron). Za fyziologických podmínek jsou tyto dva metabolity v těle v ideálním poměru. Při narušení tohoto poměru směrem k zvýšení hladin 16a-hydroxyestronu, může dojít k rozvoji patologických změn v organizmu. Je dokázaná přímá souvislost mezi působením tzv. "špatného metabolitu estrogenu" a rozvojem nádorů v měkkých tkáních závislých na estrogenu.
K nasměrování estrogenu na správnou metabolickou cestu využívá organizmus právě látku indol-3-karbinol. Indol-3-karbinol posouvá vzájemný poměr metabolitů estrogenu v prospěch 2a-hydroxyestronu. Indol-3-karbinol zvyšuje hladinu 2a-hydroxyestronu a snižuje hladinu 16a-hydroxyestronu.
Za nejvýznamnější negenetický rizikový faktor se považuje estrogen a jeho deriváty. Dlouhotrvající působení a vysoké hladiny estrogenu výrazně zvyšují riziko vzniku karcinomu prsu. Výskyt nezhoubných chronických onemocnění mléčné žlázy (cystická mastopatie, fibrocystická mastopatie, dysplazie, vysoká denzita žlázy) představuje vyšší riziko vzniku karcinomu prsu.
Pro buňky měkkých tkání ženských pohlavních orgánů jako jsou prsa, ale i děloha a vaječníky, je velmi důležitý přísun 2a-hydroxyestronu, což je metabolit estrogenu. Ten zabezpečuje správný vývin žláz prsou, výstelky dělohy, jako i průběh cyklu vaječníků a vajíčka. Regulace růstu a rozmnožování buněk v těle je tedy jednou z hlavních a specifických funkcí estrogenu. Metabolity estrogenu se dělí na tzv. "dobré" (2a-hydroxyestron) a "špatné" (16a-hydroxyestron). Za fyziologických podmínek jsou tyto dva metabolity v těle v ideálním poměru. Při narušení tohoto poměru směrem k zvýšení hladin 16a-hydroxyestronu, může dojít k rozvoji patologických změn v organizmu. Je dokázaná přímá souvislost mezi působením tzv. "špatného metabolitu estrogenu" a rozvojem nádorů v měkkých tkáních závislých na estrogenu.
K nasměrování estrogenu na správnou metabolickou cestu využívá organizmus právě látku indol-3-karbinol. Indol-3-karbinol posouvá vzájemný poměr metabolitů estrogenu v prospěch 2a-hydroxyestronu. Indol-3-karbinol zvyšuje hladinu 2a-hydroxyestronu a snižuje hladinu 16a-hydroxyestronu.
